Přezdívka:Isabela nebo Laysa
Věk:--
Bydliště:ČeskáRepublika:-)
Co bych o sobě řekla?Jsem normalní občas praštená holka.Blázen do povídek,příběhu,knih,pohádek,bájí atd.
Povaha:Milá,chytrá,arogantní,výbušná,tvrdohlavá.
Temperament:Melancholik
Stojím si za svým názorem,optimistická a jsem introvert.
Postava:šťíhlá až hubená
Vlasy:Hnědé
Oči:Hnědé
Brýle:Nosím stále
Kniha:Harry Potter,Pátračka Gilda,Krotitelka Dráčku
Hudba:The Pussycat Dolls,Lady GaGa,P!nk
Film:Underworld,Harry Potter,Van Helsing,Constainte
Barva:Černá,modrá,červená
Žánr hudby:pop,rock,metal
Žánr filmů:Horor,Akční,Dobrodružné,Fantasy
Email:laysa@email.cz
Icq:577-618-344
Skype:nemám
Klidně se ptejte a já vám budu odpovídat.
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Jes abys žil,nejes abys jedl...

 
 

13.Kapitola

Vytvořeno 17.11.2009 07:57:14 | Poslední změna 17.11.2009 07:58:01
13. kapitola – Zkouška lásky


Druhý den ráno se Ginny probudila se silnou bolestí hlavy.


„Dobré ráno,“popřála jí Mia.


„Dobré? Třeští mě hlava,“řekla zničeně Ginny.


„Ani se ti nedivím. Měli jsme včera problém tě s Harrym dostat do postele,“zasmála se Mia.


„A sakra, to jsem se zase předvedla,“zanaříkala Ginny a zalezla do koupelny.


Když se dostala na snídani, ostatní tam už seděli.


„Tak jak si se vyspala, lásko?“zajímalo Harryho.


„No skvěle. Byla jsem včera hodně protivná?“zeptala se opatrně.


„Nebyla si protivná,“usmál se Harry.


„Náhodou, to jak si se smála jak zblázněná bylo roztomilý,“políbil jí Harry na krk.


„Ó ne. A co dalšího jsem dělala?“zeptala se.


„Držela jsi se mě jako klíště a nechtěla si se mě za žádnou cenu pustit. Jo a abych nezapomněl, pozvala jsi mě tak trochu do svý postele,“dodal Harry.


„Podle toho, že jsme se probudila sama, jsi to zřejmě nepřijal,“řekla Ginny trochu zklamaně.


„Nikdy bych nevyužil takovéhle situace, i když to bylo lákavý,“řekl rozhodně Harry.


„Já vím a proto tě miluju,“usmála se Ginny a políbila ho.


Sofie mezitím vymýšlela svůj plán jak všem dokáže, že Ginny Harryho nemiluje.

Nejdříve se rozhodla napsat Ginny dopis. Schválně jak bude reagovat. Napsala ho jménem jejích rodičů.


Ginny, drahoušku,
Představ si, že byl u nás dneska před snídaní Brumbál a řekl nám jednu zajímavou věc. Všimla sis jak Nevill, ten den co byl poražen Voldemort někam záhadně zmizel? Brumbál nám řekl, že to byl doopravdy on kdo zabil Voldemorta a ne Harry.
Až se to dostane do novin, bude z Nevilla hvězda. Myslím, že Harry bude rád, že má konečně nějaké soukromí, nemyslíš?

Moc vás oba pozdravujeme

Máma a Táta


Sofie si to po sobě ještě jednou přečetla a vítězně se usmála. Je to snadný plán. Pokud má Ginny ráda pouze Harryho hrdinu, tahle zpráva jí zdrtí a okamžitě se o to začne zajímat.

Pokud by to totiž byla pravda, Harry by už nebyl národním hrdinou a její sláva jako manželky Harryho Pottera by šla do háje.

Zapečetila dopis a vydala se na hodinu. Rozhodla se, že ho pošle tak, aby Ginny přišel o obědě a ona mohla vidět její reakci. Dopoledne se tvářila jakoby nic a když se jí někdo zeptal proč nebyla na snídani, řekla, že prostě zaspala.

Jakmile se blížil oběd, zavolala si svého výra, kterého kouzlem přeměnila tak, aby vypadal jako rodinná sova Weasleyových Erol.

Poté mu dala dopis a vydala se s dobrou náladou na oběd.


„Ahoj všichni,“pozdravila je zvesela.


„Ahoj, co že máš tak dobrou náladu?“nechápal Ron.


„Jen tak. Kde je Harry?“všimla si, že tu Harry chybí.


„Zdržel se u Snapea. Má ten chlap vůbec právo ho takhle mučit?“ztěžoval si Ron. „Vždyť je to skoro protiprávní.“


„Klid Rone, vsadím se, že to takhle James nenechá,“uklidňovala ho Mia.


„Hale, co tady dělá Erol?“řekl Ron, když viděl jak se k nim blíží jejich sova.


Ta přistála před Ginny.


„Co můžou naši chtít? Vždyť jsme s nima včera mluvili,“nechápala Ginny.


Vzala si dopis a dala se do čtení. Sofie jí pozorovala. Gynnyin výraz se z šokovaného změnil na rozhořčený a zůstal u smutného. Bez vysvětlení se zvedla od stolu a i s dopisem zamířila ven ze síně.


Šla naproti Harrymi. Tohle jí musel vysvětlit. Potkala ho na schodišti.


„Děje se něco lásko?“divil se Harry. „Myslel jsme, že na mě počkáš ve Velké síni.“


„Musíme si promluvit,“řekla vážně Ginny a zatáhla ho do jedné prázdné učebny.


„Co se děje?“nechápal Harry. „Udělal jsem něco?“


„Můžeš mi tohle vysvětlit?“zeptala se Ginny a dala mu dopis.


Harry si ho vzal a dal se do čtení. Jakmile dočetl, nenechala ho Ginny ani promluvit.


„Myslela jsme, že mi důvěřuješ a že nejsou mezi námi žádné lži,“začala. „Tak proč jsi mi tohle neřekl? Je mi jedno kdo se nakonec zbavil toho hajzla, pro mě je důležité, že jsme spolu a že skončila válka,“začala se do toho zamotávat Ginny.


Harry se na ní pobaveně podíval a pak se zasmál.


„Já tě prostě miluju,“řekl a prudce jí k sobě přitáhl a políbil.


„Lásko, nikdy bych ti takovou věc nezatajil,“ujišťoval jí s úsměvem. „Kdyby na to bylo aspoň trochu pravdy.“


„Ale vždyť tu Nevill skutečně nebyl a proč by mi to tedy rodiče psali?“nechápala Ginny.


„Nevill byl u Sv.Munga za svými rodiči. Léčitelé mu psali, že se jejich stav zlepšil a on je chtěl vidět. Hned mi o tom psal. Byl hrozně šťastný,“vysvětlil jí Harry.


„A ohledně toho dopisu,“podíval se na něj ještě jednou. „Tak to musí být padělek. Navíc Brumbál dneska ráno za tvými rodiči určitě nebyl,“řekl Harry.


„Jak to víš tak jistě?“zajímalo Ginny.


„Nemohl jsem ráno spát a tak jsem se šel projít a náhodou jsem Brumbála potkal. Ten dopis nemůže být pravý. Nikdo si z tebe prostě vystřelil,“ujistil jí Harry.


Ginny si oddechla. „Už jsme myslela, že...,“nestihla to doříct, jelikož jí Harry přerušil.


„Že nejsem ten velký hrdina?“


„Ne, že jsi mi lhal, že mi nevěříš,“dořekla Ginny.


„Ale kdo by si se mě mohl takhle vystřelit?“dumalo hlavou Ginny.


„To nevím, ale přijdu na to. Ten dopis si necham, dobře?“řekl Harry.


Ginny přikývla. Poté se vydali ruku v ruce nazpátek do Velké síně.


Sofie na ně koukala jakoby viděla ducha. To přece není možné, nemohla mu takhle rychle odpustit. Co když ho doopravdy miluje?řekl její druhý hlas. Hloupost. CO když ne?hádaly se její vnitřní hlasy.

„Harry,“zavolal na něj Nevill.


„Mohl bych s tebou mluvit?“zeptal se.


„Jasně,“řekl Harry a pomalu se vydali na první hodinu.


„Právě mi přišel dopis od Sv.Munga,“řekl rozrušeně Nevill.


„Kvůli tvým rodičům?“zeptal se Harry.


Nevill přikývl.


„A co? Co si myslí léčitelé o jejich stavu?“zeptal se znovu Harry.


„Špatně si mě pochopil, Harry,“usmál se Nevill. „Ten dopis nepřišel od léčitelů, ale od mých rodičů.“


„Cože?“nechápal Harry. „Tví rodiče jsou na tom tak dobře, aby mohli psát dopisy?“divil se.


„Jo. Taky jsme tomu nemohl uvěřit,“řekl nadšeně Nevill. „Chtějí, abych za nimi přišel.“


„Tak to je skvělý Neville,“usmál se Harry.


Jako by se na ně konečně usmálo štěstí. Nejdřív se vrátili jeho rodiče prakticky z mrtvých a teď Nevillovi rodiče.


„Jo, to je. Chtěl jsem tě požádat jestli by si nešel se mnou,“řekl Nevill.


„S tebou?“divil se Harry.


„A nechtěl by si být radši v takovou chvíli s nimi sám? Jistě si toho máte co říct,“namítal Harry.


„Jsi můj dobrý přítel Harry a já bych chtěl, aby si tam byl a navíc si byl jeden z mála kdo o nich věděl pravdu,“pousmál se Nevill.


„Půjdu moc rád, pokud mě Brumbál pustí,“slíbil Harry.


„Už jsme se ho ptal,“řekl nadšeně Nevill. „Řekl, že chápe, že je to pro mě důležitá chvíle a že nás samozřejmě pustí.“


„V tom případě, kdy vyrazíme?“zeptal se Harry.


„Dneska po vyučování, jestli máš tedy čas,“řekl Nevill.


„Jasně, že mám čas,“souhlasil Harry.


„Dobře, tak se sejdem před Velkou síní,“řekl nadšeně Nevill.


„Jasně,“usmál se arry Harry.


„S Harry,“zavolal za ním ještě Nevill. „Mohl by sis to prosím nechat ještě nějaký čas pro sebe?“


„Nikomu to neřeknu, slibuju,“slíbil Harry. „A s tím dneškem něco vymyslím. Třeba, že se mnou chtěl mluvit ministr. Stejně se mě pořád pokouší dostat na svou stranu, aby nebyl sesazen, takže to nikomu nebude divné.“



„Jsem ti moc vděčný,“řekl Nevill a i se tak tvářil.


-----------------------------


„Všimli jste si, že se dneska Nevill nějak přiblble usmívá?“zeptal se Ron.


„Jo, taky mě to už napadlo,“přidala se Mia.


„Má důvod,“řekl Harry.


„Opravdu?“podívala se na něj tázavě Ginny.


„Slíbil jsem, že nic neřeknu,“zvedl Harry ruce v obraném gestu.


Po vyučování se vypařil a čekal na Nevilla jak byli domluvení.


„Tak můžem?“zeptal se Nevill, když přišel.


Harry přikývl a tak tedy šli za ochranné bariéry hradu a přemístili se.


Harry byl naposledy u Sv.Munga před dvěma lety kvůli panu Weasleymu. Od té doby se to tu moc nezměnilo. Jen zřejmě ubylo pacientů. I tady se totiž potvrdilo to, že válka skončila.


Nevill vedl Harryho jistým krokem do třetího patra. Harry si všiml, že jsou někde jinde než, když tu byl naposled. Zřejmě Nevillovi rodiče kvůli zlepšení jejich stavu přestěhovali do jiného pokoje.


„Tady to je,“zastavil se Nevill před bílými dveřmi pokoje třistapatnáct.


Nevill vešel první a Harry mu byl v závěsu.


„Neve,“uslyšel milý hlas Alice jak něžně na svého syna.


„Ahoj mami, tati,“usmál se Nevill a obejmul je.


„Koho jsi to přivedl sebou?“zeptala se Alice.


„To je Harry, kamarád ze školy. Hodně mi pomohl a naučil mě spoustu užitečných kouzel,“řekl Nevill.


„Dobrý den, jsem rád, že je vám dobře,“řekl Harry.


„Panebože, jsi neuvěřitelně podobný jednomu muži, chodil se mnou do školy a později jsme byli i kolegové,“řekl najednou Frank.


„Zřejmě myslíte mého tátu. Jsem mu hodně podobný,“usmál se Harry.


„Tak to si ty ten slavný Harry Potter?“usmála se Alice.


„Jen Harry,“opravil jí Harry.


„Zase tak moc jsme toho neudělal, aby si zasloužil takové označení,“namítl Harry.


„Ale ano jsi,“nesouhlasil s ním Nevill. „Jenom díky tobě tahle válka skončila.“


„Je skutečně neuvěřitelné, že si to dokázal. James by na tebe byl hrdý,“řekl Frank s úsměvem.


„Ty jsi jim to neřekl?“otočil se Harry na Nevilla.


„Ještě jsem s nimi od té doby nemluvil,“vysvětloval Nevill.


„Neřekl co?“zeptala se Alice.


„Můj otec a matka jsou na živu. Před pár týdny se vrátili pomocí nějaké starého rituálu z bílé magie,“řekl Harry.

„James a Lily žijí?“nemohl tomu uvěřit Frank zatímco jeho ženě tekly slzy.


„To je neuvěřitelné,“šeptala.


„Pro mě jste hrdinové vy všichni. Mí rodiče, Weasleovy, vy dva. Žili jste v těžké době a zvládli jste to,“řekl Harry.


„To jsou moudrá slova Harry, Lily se v tobě nezapře,“mrkl na něj Frank.


„Jak mi řekl před dvěma lety můj kmotr Sirius. Válka nikdy nekončila, jenom ní teď bojuje jiné generace.“


„A měl pravdu,“souhlasila Alice.


„Ale dost o válce. Byli jsme mimo šestnáct let. Za tu dobu jsme toho museli hodně zmeškat. Co se stalo a my o tom nevíme?“vyzvídal Frank.


Další dvě hodiny jim vyprávěli Nevill a Harry na střídačku všechno co by je mohlo zajímat.


Když odcházeli, zavolala na ně Alice.


„Příště sebou vemte Lily, Jamese, Siria a Rema. Moc rádi bychom si s nimi popovídali,“řekla jim.


„Vezmeme,“slíbil Harry a poté se vydali zpět na hrad.


„Tví rodiče jsou skvělý,“řekl Nevillovi Harry.


„Jo, to jsou. Ale pořád se nemohou smířit s tím kolik toho promarnili v nemocnici,“řekl Nevill.


„Prostě nemyslete na minulost a užívejte si, že jste dostali druhou šanci. Já to taky tak beru a užívám si každou chvíli se svou rodinou,“řekl Harry.
 
Informace o zpracování osobních údajů |  Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one