Přezdívka:Isabela nebo Laysa
Věk:--
Bydliště:ČeskáRepublika:-)
Co bych o sobě řekla?Jsem normalní občas praštená holka.Blázen do povídek,příběhu,knih,pohádek,bájí atd.
Povaha:Milá,chytrá,arogantní,výbušná,tvrdohlavá.
Temperament:Melancholik
Stojím si za svým názorem,optimistická a jsem introvert.
Postava:šťíhlá až hubená
Vlasy:Hnědé
Oči:Hnědé
Brýle:Nosím stále
Kniha:Harry Potter,Pátračka Gilda,Krotitelka Dráčku
Hudba:The Pussycat Dolls,Lady GaGa,P!nk
Film:Underworld,Harry Potter,Van Helsing,Constainte
Barva:Černá,modrá,červená
Žánr hudby:pop,rock,metal
Žánr filmů:Horor,Akční,Dobrodružné,Fantasy
Email:laysa@email.cz
Icq:577-618-344
Skype:nemám
Klidně se ptejte a já vám budu odpovídat.
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Jes abys žil,nejes abys jedl...

 
 

3.Kapitola

Vytvořeno 17.11.2009 07:35:14 | Poslední změna 17.11.2009 07:35:45
Zařizování na ministerstvu kouzel
Objevila se někde na opačné straně Londýna. Byla tam špína a povalovaly se tam odpadky. Taky tam stála červená telefonní budka. Byla sice v zuboženém stavu, ale byla tam. Kráska do ní vstoupila, roztočila číselník a zamumlala nějaké zaklínadlo. „Vítejte na ministerstvu kouzel. Uveďte, prosím, jméno a účel návštěvy." „Blacková a jdu navštívit pana ministra.“ Odpověděla. „Děkuji, návštěvník nechť si vezme jmenovku a viditelně si ji připevní na svůj hábit.“ Kouzlem upevnila jmenovku na levé ramínko u šatů. „Upozorňujeme návštěvníky ministerstva na jejich povinnost podrobit se prohlídce a předložení své hůlky k registraci u bezpečnostní přepážky, která se nachází na protějším konci atria.“ Dívka se pak začala propadat na Ministerstvo. „Ministerstvo kouzel Vám přeje příjemný den.“ Po rozloučení čaro-hostesky se otevřely dveře a kráska tak mohla vyjít ze stísněného prostoru, zamířila si to přímo k převažeči hůlek. Ten muž byl celkem pohledný, ale jeho oči se nechovaly, tak jak by měly. Kráska dala svou hůlku na požadované místo na váze a čekala, co se bude dít. Přístroj začal vibrovat a ze štěrbiny na spodním okraji vyjel tenoučký proužek pergamenu. Převažeč konečně přesvědčil své oči, že není způsobné dívat se tam, kam jeho oči směřovaly předtím. Odtrhl pergamen a četl. „Deset a půl palce, jádro z čarodějné substance, používaná 600 let.“ Kouzelník se nad tím pozastavil, pak se podíval na dívku, oděnu v bílých šatech. „Je to správně?“ „Ano.“ Přisvědčila. Vzala si hůlku a odkráčela směrem k výtahům. Ten ji odvezl až do 1. patra, kde sídlil ministr kouzel, Kornelius Popletal. Dívka vešla do kanceláře jeho sekretářky. „Dobrý den.“ Pozdravila. Žena se na ni mile usmála „Co byste potřebovala, slečno?“ „Přišla jsem za panem ministrem, nezdržím ho dlouho.“ „A jste objednaná?“ Dotazovala se a přitom listovala v nějakém štosu pergamenů. „Bohužel, nestihla jsem se ohlásit.“ „No, okamžik.“ Přešla ke dveřím, ale nato se však otočila. „V jaké věci jste přišla?“ „Řešit státnické záležitosti.“ Věnovala sekretářce zářivý úsměv. „Nevypadáte, že se vyznáte v politice.“ Pronesla zamyšleně a zaťukala na dveře. Ozvalo se mrzuté „Dále.“ A když sekretářka strčila hlavu za dveře. „Pane ministře, přišla za Vámi jedna slečna, projednat státnické záležitosti.“ „Slečna? Nemám čas na nějaké holky. Smrtijedi vtrhli na Příčnou a během chvíle zase zmizeli, ani nic nerozbili a já musím přijít na to proč. Ne nikoho sem nepouštějte!“ Mávnutí mu ruky vyrazil svou sekretářku. „Promiňte.“ Smutně se usmála. „Nevěděla jsem, že byl nějaký útok. Ale nechcete si s panem ministrem sjednat schůzku třeba na zítra?“ „No, myslím, že když se mnou pan ministr nechce mluvit teď, později už by to nemělo smysl.“ Věnovala sekretářce úsměv. Pak ale obě otočily hlavy ke kanceláři ministra kouzel. Křičel něco o neschopnosti bystrozorů, a také aby okamžitě našli a přivedli tu ženu v bílém, co zahnala smrtijedy. „Mohla byste, panu ministrovi, přinést sklenici vody na uklidnění?“ Požádala kráska a přešla ke dveřím, ze kterých byla sekretářka před okamžikem vykázána. Rozrazila dveře. „Tak dost! Co na ně tady řvete? Před chvílí jste řekl, že se mnou mluvit nechcete a ani ne o minutu později na tyhle dva křičíte, aby mě sem dostali. Sakra, víte vy vůbec, co chcete?“ Popletal po jejím nástupu otevíral a zavíral na prázdno pusu. Sekretářka přispěchala se sklenicí vody a skleničkou s trochou ohnivé whisky. Ministr do sebe obrátil obě, a pak se zhluboka nadechl a zeptal se. „Kdo jste?“ Kráska si z ramínka svých šatů odepnula vizitku a položila ji na stůl před Korneliuse.
Blacková
-kancelář ministra kouzel
„B.. B… Blacková? Já myslel, že, že. To není možné.“ Řekl na konec. „Ale ano, je. Jsem nejmladší z rodu Blacků.“ Věnovala mu úsměv. Ti dva bystrozorové nevěřili svým uším. ´To přece není možné!´ Byli to Kyngsley a Tonksová. „Tak co chcete se mnou mluvit anebo ne?“ „Samozřejmě ano.“ Usmál se Ministr. „Slečno, mohla byste říci, co se dnes na Příčné stalo?“ Přikývla a vše popsala. „…A pak jsem se přemístila sem.“ Zakončila tak své vyprávění.
„Slečno, nejmenovala jste nikoho, ani z řad přívrženců pána všeho zla ani Fénixova řádu.“ „Ano nejmenovala, víte, pane ministře, identitu členů Fénixova řádu uchován v tajnosti z jednoho důvodu a jména Smrtijedů zase z jiného.“ „Nechápu proč.“ „Fénixův řád byl vytvořen za účelem zničení Pána všeho zla, a také jisté ochrany jeho členů a pana Pottera, jako chlapce, který přežil. A nejen proto je nutné, aby pracovali inkognito. A co se týče Smrtijedů, stejně byste mi jejich jména nevěřil.“ Na okamžik se rozprostíralo ticho. „Řekněme, že Vám věřím, slečno Blacková. Uzavřeme dohodu, vy budete obeznamovat bystrozory o aktivitách smrtijedů a na oplátku.“ Zastavil se, nevěděl, co by pro krásku mohl udělat. „Mně budete věřit.“ Usmála se. Potřásli si rukou. „Souhlasím.“ „Jsem ráda, že jsme se tak hezky dohodli. Nashledanou.“ Udělala jemné pukrle a odešla z kanceláře.
„Slečno, slečno.“ Popobíhala Tonksová za kráskou. „Ano?“ Obrátila se a počkala na spěchající bystrozorku. „Já no… doprovodím Vás.“ Usmála se. „Já ale ještě mám něco na práci.“ Šly k výtahům. „A můžu Vás doprovodit?“ „Na odbor pro styk s kouzelnickými rodinami, jistě že ano.“
„Dobrýá den.“ Pozdravila kráska místní pracovnici „Krásný den, co byste potřebovala?“ „Nějaké informace o své rodině.“ „Jistě, jméno Vaší rodiny?“ „Blackovi.“ Žena se po ní dost vyděšeně ohlédla. „S. Samozřejmě, okamžik.“ Odněkud vytáhla složený arch pergamenu, který když ho kráska rozložila, nesl název Rodokmen rodiny Blacků.“ Kráska jej proletěla pohledem. Jediný, kdo byl z její rodiny na živu, byl nejstarší bratr Sirius. Také tam byla sestřenice Belatrix Lestrageová, Narcisa Malfoyová a Andromeda Tonksová, od které vedla větev k Nymfadoře, která jí právě koukala přes rameno. Kráska arch opět poskládala a vrátila ho místní pracovnici „Děkuji. Nashledanou.“ Rozloučily se. Krásku dovezl výtah až do 9. patra na Odbor záhad. Nikoho se na nic neptala, podepsala se do knihy vyzvednutých věšteb a pokračovala k regálům s věštbami. Nikam nechodila, jen natáhla obě ruce a zavřela oči. Dvě věštby jí přistály v dlaních. Obě uložila do kabelky, a pak opustila ministerstvo kouzel.
XXX
 
Informace o zpracování osobních údajů |  Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one