Přezdívka:Isabela nebo Laysa
Věk:--
Bydliště:ČeskáRepublika:-)
Co bych o sobě řekla?Jsem normalní občas praštená holka.Blázen do povídek,příběhu,knih,pohádek,bájí atd.
Povaha:Milá,chytrá,arogantní,výbušná,tvrdohlavá.
Temperament:Melancholik
Stojím si za svým názorem,optimistická a jsem introvert.
Postava:šťíhlá až hubená
Vlasy:Hnědé
Oči:Hnědé
Brýle:Nosím stále
Kniha:Harry Potter,Pátračka Gilda,Krotitelka Dráčku
Hudba:The Pussycat Dolls,Lady GaGa,P!nk
Film:Underworld,Harry Potter,Van Helsing,Constainte
Barva:Černá,modrá,červená
Žánr hudby:pop,rock,metal
Žánr filmů:Horor,Akční,Dobrodružné,Fantasy
Email:laysa@email.cz
Icq:577-618-344
Skype:nemám
Klidně se ptejte a já vám budu odpovídat.
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Jes abys žil,nejes abys jedl...

 
 

14.Kapitola

Vytvořeno 17.11.2009 07:58:05 | Poslední změna 17.11.2009 07:59:01
14. kapitola – Síla přátelství


„Kde jste sakra byli? Víte jak jsme se báli?“nadávala Ginny a Mia se na ně naštvaně dívala.


„Byli jsme u Munga, tak nevím co blázníte,“namítl Harry.


„U Munga?“divila se Mia.


„Vy jste zranění, nebo nemocní?“strachovala se Ginny.


„Vypadám snad jako nemocnej?“rýpl si Harry.


„Byli jsme za mými rodiči. Chtěl jsem jim představit Harryho,“vysvětlil jim Nevill.


„Tvými rodiči? Nevěděla jsem, že....,“zarazila se Mia.


„Že jsou schopni komunikovat s ostatními?“doplnil jí Nevill.


Mia přikývla.


„Jo, to jsou. Jejich stav se hodně zlepšil,“pousmál se Nevill.


„Tak to je skvělý?“usmála se Ginny a poté přistoupila k Harrymu.


„Miláčku, mám ti vzkázat od Jamese a Lily, že se k nim máš okamžitě dostavit,“řekla Ginny.


„A jé, doufám, že jste tu hysterii nepřenesli i na mámu,“zděsil se Harry.


Políbil Ginny a radši se vydal za rodiči.


Zaklepal na kabinet. Otevřela mu máma. Táta se Siriem se o něčem zaujatě bavili u stole v malém pokoji.


Lily, hned jak ho viděla ho objala.


„Díky bohu, že si celej. To o sobě ani nemůžeš dát vědět?“zlobila se.


„Takže přenesli,“povzdechl si potichu Harry.


„Pojď dovnitř ať uklidníme tvého otce, který chtěl vyhlásit celostátní pátrání,“pousmála se Lily.


Harry se tedy s mámou vydal do pokoje. James ani Sirius si ho ještě nevšimli a tak Harry zaslechl jak si povídali.


„A co kdybychom sestavili skupinu bystrozorů, aby se vydali ho hledat,“navrhl James.


„Úžasnej nápad Jimmy, to už můžeš napsat do novin, pochybuju, že by ti za to poděkoval,“namítl Sirius.


„Tak co Fénixův řád, když už je po válce, tak by taky mohl něco dělat, aby se moc nenudili,“hodil další nápad Jimmy.


„Už vidím Snapea jak běhá po Londýně a hledá syna Jamese Pottera. Zbláznil si se? Vždyť mu jenom za dnešek napařil jeden školní trest a vzal dvacet bodů za to, že si dovolil mu říct, aby si šel umýt vlasy, že se mu z toho zvedá žaludek,“vystřelil Sirius.


„Náhodou jsme mu jenom řekl, že pokud chce chodit mezi lidi v takovýmhle stavu ať se ke mě nepřibližuje na pět metrů, že by mě mohl otrávit,“opravil ho Harry.


„Přesně tak to bylo,“souhlasil Sirius.


Pak se zarazil a podíval se na smějícího se Harryho.


„Harry,“vyjekl a obejmul ho tak, že ho málem udusil.


„Sakra, my tu složitě vymýšlíme záchranou akci jak tě dostat ze spárů nepřátel a ty si tu klidně stojíš a ani necekneš,“zasmál se Sirius.


„Harry,“vyskočil ze židle Jimmy.


„Myslíš, že by tě tolik zabilo napsat dvě věty. Dneska budu mimo školu. Nebojte. Nic se mi nestane?“vyčítal mu James.


„To jsou tři věty tati,“neodpustil si Harry.


„Dvě nebo tři, to je šuma fuk,“namítl James.


„Myslel jsem si, že to víte. Brumbál o tom byl informovanej. Myslel jsem, že vám to řekne, kdyby jste se ptali,“namítal Harry.


„My bychom se ptali, kdybychom měli koho,“ušklíbl se Sirius.


„Cože?“nechápal Harry.


„Brumbál je dneska celý den na ministerstvu. Ministr s ním potřeboval něco projednat,“vysvětlila Lily.


„A jelikož má ministr mozek menší než kedlubna, tak to bude ještě na dlouho,“dodal James načeš se Sirius zasmál.


„Myslím, že Poppy už preventivně připravuje Albusovi lektvar proti bolesti hlavy,“smál se Sirius.


„A kde si vůbec byl? A to nejen dneska. Kdykoliv se na tebe zeptám, si někde pryč,“zajímalo Jimmyho.


„Nemůžu za to, že mě sháníš v blbou dobu,“zasmál se Harry.


„Předevčírem jsem byl v Prasinkách koupit zásnubní prsten pro Ginny a taky dárky pro Weasleyovi,“začal Harry.


„Takže si požádal Ginny o ruku oficiálně?“usmál se James.


„Jo, tak nějak jsem to chtěl mít za sebou než mě Weasleyovi obviní, že to s jejich dcerou nemyslím vážně,“ušklíbl se Harry.


„Náhodou, viděla jsem dneska Ginny a zářila jak sluníčko,“řekla vesele Lily.


„Včera jsem byl na večeři s Ginny, Arturem a Molly kvůli svatbě,“pokračoval Harry.


„Kam si je vzal na večeři?“zajímalo Lily.


„Do jedné vyhlášené restaurace v centru Londýna,“řekl Harry.


„Ale asi jsem to moc přehnal,“přiznal.


„No co, aspoň Molly a Artur vědí, že se jejich dcera nebude mít špatně,“pokrčil rameny Jimmy.


„Co si jim koupil jako dary?“zajímalo Siria.


Jak člen kouzelnické rodiny tyhle věci znal, i když si Sofiinu matku nikdy nevzal.


„Molly jsem koupil sadu šperků ze žlutého zlata s jantarem a Arturovi digitální mudlovské hodinky. Vím jaký je blázen do mudlovských věci,“ušklíbl se Harry.


„Skvělej výběr,“pokýval hlavou Sirius.


„A ten prsten?“usmála se Lily a sama se podívala na svůj, který jí James navlíkl před více než osmnácti lety.


„Zlatý s briliantem ve tvaru růže,“řekl Harry. „Byl nádherný a prostě jsem ho tam nemohl nechat.“


Na to se James i Sirius zasmáli.


„A kdepak si byl dneska synáčku?“zajímalo Jimmyho.


„U Sv.Munga,“řekl Harry.


Lily zbledla a Jimmy se Siriem se na něj vážně podívali.


„Mohli byste se na mě přestat dívat jako bych měl nějakou nevyléčitelnou chorobu,“napomenul je Harry.


„Promiň,“omluvila se Lily. „Tak proč si tam tedy byl?“


„Byl jsem tam s Nevillem za jeho rodiči,“vysvětlil Harry.


„Za Frankem a Alicí?“vzpomněla si Lily.


„Jak jim je?“zeptal se James.


„Právě, že skvěle. Normálně jsme si s nimi povídali. Pamatovali si všechno co se dělo než je mučila Bella. Taky se mě na vás vyptávali, když zjistili, že žijete. Máme vás vzít příště sebou,“usmál se Harry.


„To je neuvěřitelné. Tenhle rok je plný zázraků,“zakřenil se Sirius.


„Sirie, mohl bych s tebou mluvit o samotě?“zeptal se Harry.


„Jasně, půjdeme ke mě,“řekl Sirius.


„Děje se něco?“zeptal se hned James.


Nebyl rád, když neměl o něčem přehled.


„Jedná se o něco co se týká tak trochu Siria a já bych to chtěl nejdřív probrat s ním,“řekl Harry.


„Klid tati, stejně pochybuju, že ti to Sirius neřekne,“usmál se na něj Harry, když viděl jeho výraz.


James se hned vesele zakřenil.


„Tak co se děje kmotřenče?“usmál se na něj Sirius.


„Ginny dneska přišel tenhle dopis,“podal mu ho.


„A proč ho dáváš mě?“nechápal Sirius.


„Ten dopis mě obviňuje z něčeho co nemá s pravdou nic společného. A dávám ho tobě, rpotže mám podezření kdo ho napsal,“řekl Harry.


Sirius si vzal dopis a přečetl ho. Hned věděl kdo ho napsal, to písmo znal už tolik let, že by ho rozpoznal všude.


„A kdo si myslíš, že ho napsal?“zeptal se radši pro jistotu.


„Myslím, že to byla Sofie,“začal Harry.


„Vím, že jí nemůžu soudit po pár dnech kdy jí znám, ale už jsme její písmo viděl a navíc se poslední dobou chová nějak divně,“vysvětlil mu Harry.


Sirius se k tomu nijak nevyjadřoval a poslouchal co mu ještě Harry řekne.


„Na obraně se chovala jako malá školačka, která neumí pobíranou látku a je z toho nešťastná. Jenže tohle se k ní vůbec nehodí. Dál, pokaždý, když se někdo zmíní o mé svatbě s Ginny tak se jakoby stáhne do sebe a na její tváři je vidět velká nelibost. Jakoby jí to přímo vadilo, jakoby proti Ginny něco měla,“dokončil Harry.


„Máš dobrý pozorovací schopnosti,“pochválil ho Sirius.


„Zkušenosti, když jsme byl pryč, musel jsme se naučit komu můžu věřit,“pokrčil rameny Harry.


„Máš pravdu Harry, tohle skutečně napsala Sofie,“povzdechl si Sirius.


„Doufal jsem, že to co mi tu říkala nemyslela vážně, ale zřejmě ano.“


„Co ti říkala?“nechápal Harry.


„Víš, všiml jsem si jak se na tebe dívá, tak jsem si s ní promluvil. Přiznala, že tě miluje a že si je jistá, že tě Ginny nemiluje. Chtěla najít nějaký způsob jak ti to dokázat. Kdyby se jí ti povedlo, rozešel by ses s Ginny a ona by mohla nahradit její místo. Zřejmě jí to, ale nevyšlo,“řekl smutně Sirius.


„Promiň, chtěl jsem jí to vymluvit, ale nedala se. Prý se tě nevzdá,“dodal ještě.


Harry tohle nečekal a tak chvíli vstřebával to co Sirius řekl.


„Asi bychom si měli promluvit,“řekl nakonec Harry.


Sirius přikývl a poslal Sofii dopis, aby přišla okamžitě k němu.


„Co se děje tati?“zeptala se sotva vešla do dveří.


„Harry, co ty tady?“


„Sedni si, rádi bychom s tebou mluvili,“řekl Sirius.


„Sofi, napsala jsi tenhle dopis?“zeptal se a ukázal jí ho.


Sofi věděla, že zapírat je už k ničemu.


„Ano napsala,“přiznala.


„Jen jsem si to chtěl ověřit,“povzdechl si Sirius. „Nechám vás tady, abyste si mohli promluvit.“


„Nechceš mi vysvětlit proč si to udělala?“zeptal se Harry, ale v jeho hlase nebyl znát vztek, jen zklamání.

„Jestli jsi mluvil s tátou, tak už to musíš vědět,“řekla Sofie smutně.


„Takže je to pravda? Ty mě miluješ?“zeptal se.


„Ano, ale ty ke mě to samé asi necítíš,“otočila se k němu.


„Bohužel ne,“přikývl Harry.


„Jsi holka se kterou je mi fajn, ale nemiluju tě. Sofi, víš mě by moc mrzelo, kdyby jsme tímhle zkazili začínající přátelství mezi námi,“řekl Harry.


„Takže by si mi byl schopen odpustit?“zeptala se nadějně Sofie.


„Ano, ale potřebuju vědět jestli by si byla schopná být moje kamarádka. Jestli by si byla schopná mě přestat milovat, protože potřebuju, aby si mě jako kamarádka podpořila a ne se mi snažila rozvrátit budoucí manželství,“povzdechl si.


„Takže prostě chceš, abych dělala jakoby by se nic nestalo a normálně se usmívala na tvoji snoubenku,“řekla s úšklebkem.


„Nebudu tě do ničeho nutit, ale tohle je moje podmínka,“přikývl Harry.


„A taky si myslím, že je v naší koleji někdo kdo tě miluje a zasloužil by si tvojí lásku mnohem víc, to mi věř,“usmál se na ní.


„Opravdu? A to myslíš koho?“ušklíbla se.


„Myslím, že víš koho,“mrkl na ní.


„Nemiluje mě. Jsme kamrádi už tak dlouho, že bych to musela vidět,“namítla Sofie.


„Opravdu? Vždyť se jenom stačí podívat na Rona a Hermionu. Byli přátelé šest let než se odhodlali to spolu zkusit,“namítl Harry.


„Nejsem si jistá jestli to dokážu, Harry,“řekla zničeně Sofie.


„Dokážeš a víš proč? Protože si Blacková a já jsem se od svého kmotra naučil, že se Blackové nikdy před ničím nezaleknou,“pousmál se.


„Vždycky tady pro tebe budu, ale jako přítel a bratr,“řekl jí Harry.


Sofii stekla jedna slza, ale pak si něco uvědomila. A to, že nechce Harryho ztratit a že by nepřežila kdyby se s ní nebavil a proto byla ochotná udělat cokoliv, aby mohla být v jeho přítomnosti, když už tak aspoň jako kamarádka.


„Dobře, já to zkusím, nechci ztratit tvé přátelství,“řekla nakonec Sofie.


Harry se usmál a podal jí ruku.


„Přátelé?“zeptal se.


„Přátelé,“potvrdila mu Sofie a stiskla mu ruku.


„Myslím, že si potřebuju nějak zlepšit náladu,“řekla najednou Sofie.


„Co takhle tu trochu rodičům zatopit?“navrhla s poťouchlým úsměvem.


Harry se zasmál.


„Tak tohle si ty, pravá Sofie Blacková. Vítej zpátky.“
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one