Přezdívka:Isabela nebo Laysa
Věk:--
Bydliště:ČeskáRepublika:-)
Co bych o sobě řekla?Jsem normalní občas praštená holka.Blázen do povídek,příběhu,knih,pohádek,bájí atd.
Povaha:Milá,chytrá,arogantní,výbušná,tvrdohlavá.
Temperament:Melancholik
Stojím si za svým názorem,optimistická a jsem introvert.
Postava:šťíhlá až hubená
Vlasy:Hnědé
Oči:Hnědé
Brýle:Nosím stále
Kniha:Harry Potter,Pátračka Gilda,Krotitelka Dráčku
Hudba:The Pussycat Dolls,Lady GaGa,P!nk
Film:Underworld,Harry Potter,Van Helsing,Constainte
Barva:Černá,modrá,červená
Žánr hudby:pop,rock,metal
Žánr filmů:Horor,Akční,Dobrodružné,Fantasy
Email:laysa@email.cz
Icq:577-618-344
Skype:nemám
Klidně se ptejte a já vám budu odpovídat.
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Jes abys žil,nejes abys jedl...

 
 

10.Kapitola

Vytvořeno 17.11.2009 07:53:52 | Poslední změna 17.11.2009 07:55:22
10. kapitola – Věř mi




„ Sedni si,“ ukázal James na křeslo a sám se do jednoho usadil.


Harry si tedy sedl a čekal co tak důležitého chce s ním otec probírat.


„ Možná by si mi měl vysvětlit pár věcí,“ začal James.


„ Pár věcí? Nevím kdo z nás dvou se dokázal vrátit, i když byl už několik let po smrti. To ty by si mi měl něco vysvětlit,“ řekl Harry.


„ To bych asi měl, ale přece jen jsem tady rodič já a řekl jsem to první,“ řekl James.


„ A co by si chtěl? Abych se ti začal svěřovat? Vůbec tě neznám, jen z vyprávění Moonyho a Siria,“ namítal Harry.


„ Já vím synu, ale měli bychom si k sobě najít cestu. Přál bych si, aby si mi věřil. Těch šestnáct let už ti nikdo nevrátí, ale i tak bychom si mohli zkusit porozumět,“ řekl mírně James.


„ Já ti věřím, jen mi pořád nejde do hlavy jak si se mohl vrátit. Prostě to nemůžu pochopit. Vím o tobě první poslední, ale i tak mi přijdeš cizí,“ sklonil hlavu Harry. „ Můžu ti jen slíbit, že se budu snažit abych ti rozuměl, ale taky by si se mohl pokusit porozumět ty mě.“


James se usmál: „ Uděláme si na sebe čas a pak třeba mezi námi bude stejné pouto jako je mezi tebou a Siriem. Slibuju, že se budu snažit ti rozumět.“


„ Nemůžeš srovnávat pouto co je mezi mnou a Siriem a mezi mnou a tebou. Siria znám taky jenom krátkou dobu a přesto bych za něj obětoval i svůj život. Je jako bratr a otec v jednom. Vždycky mi přišlo, že se snažil mi nahradit tebe,“ usmál se Harry. „ Ale celý svůj život jsem snil o tom, že budeme spolu jako rodina. Ty, já máma, Sirius, Remus a Weasleyovy.


James sklonil hlavu.


„ Ale to, že mám Siria rád jako otce neznamená, že tebe ne. Víš kolikrát jsem si říkal co by si řekl, když by si mě viděl hrát famfrpál,“ usmál se Harry. „ Tak moc jsem si přál, aby si byl na mě pyšný. A když jsem zjistil, že si byl jako já chytač, byl jsem hrozně šťastný, že jdu ve tvých stopách. Mám tě moc rád tati, ale Siria mám rád jinak. Stejně hodně jako tebe, ale jinak,“ řekl Harry.


„ Taky tě mám rád a jsem na tebe pyšný Harry ani nevíš jak moc,“ řekl James s úsměvem.

„ Chtěl bych tě poznat, ale ty mi to nechceš dovolit.“


„ Chceš mě poznat?“ usmál se Harry. „ Nebo by si chtěl o mě vědět první poslední?“


„ Oboje. Každej druhej ví o tobě víc než já a to jsem tvůj otec,“ usmál se James smutně.


„ Tak se ptej. Co chceš vědět?“ pobídl ho Harry s úsměvem.


„ Já nevím. Prostě všechno,“ řekl James. „ Co máš rád, jaký se ti líbí holky, co by si chtěl dělat po škole, prostě všechno.“


„ To bychom tu byli dlouho,“ smál se Harry. „ Ale jak chceš.“


„ Těžko říct co mám rád. Miluju lítání na koštěti, vždycky mi to odvane pryč všechny starosti. Tam nahoře není žádný Voldemort, žádná válka ani smrtijedi,“ řekl Harry.

„ Mám rád Obranu proti černé magii, teda když jí neučí ta kráva z ministerstva,“ zasmál se Harry.

„ Miluju Bradavice. To je můj pravý domov. Tady mě neodsuzují za to, že jsem čaroděj jako v Zobí,“ usmál se. „ I když být slavný je taky docela hrůza.“


James se zasmál. „ Tak hrůza? Na to musí docela letět holky.“


„ Až do čtvrťáku jsem se moc o holky nestaral. Měl jsem Rona a Hermionu a Nebelvířany, kteří při mně většinou stáli,“ řekl Harry.


„ A co se stalo ve čtvrťáku tak převratného?“ zajímalo Jamese.


„ Nic zvláštního, jenom mě ohnivý pohár vybral do turnaje tří kouzelníků, málem mě sežral drak, utopil jsem se v jezeře a Voldemort na mě zkoušel Cruciáty. Normální školní rok,“ řekl Harry ironicky.


James na něj vykuleně zíral: „ To měl být vtip?“


„ Ne, ale o to teď nejde,“ řekl Harry.


„ Tak co se tehdy změnilo?“ zeptal se James.


„ V té době jsem si bláhově myslel, že jsem se zamiloval. Do jedný Havraspárky, která ještě ke všemu chodila s druhým šampiónem Bradavic. Dokonce jsem jí pozval na ples, který patřil k turnaji, ale její drahý přítel mě předběhl,“ řekl Harry s úšklebkem.


„ Ale, že by tě taky někdo odmítl?“ smál se James. „ No a co bylo dál?“ usmíval se James.


„ Jako poslední úkol v turnaji bylo bludiště. Měli jsme se dostat až k poháru a tím by jeden z nás zvítězil. Jenže jsme se tam dostali dva. Já a Cedrik. Pohár bylo ale přenášelo, které nás poslalo k Voldemortovi a ten Cedrika zabil. Cho, tak se jmenuje ta dívka, se na mě prostě upnula a já jsem jí nechal. Nevadilo mi to. Vždycky se mi líbila a zřejmě to bylo i opačně, ale prostě to nevyšlo. Jsme teď kamarádi a rozumíme si víc než kdy jindy,“ řekl Harry.


„ A jak daleko to došlo?“ usmíval se šibalsky James.


„ Nejsi nějak zvědavej?“ smál se Harry. „ Ne tak daleko jak si myslíš. Dali jsme si jen párkrát pusu a procházeli jsme se po pozemcích hradu, to bylo tak celý.“


„ A dál,“ vyzvídal James.


„ Hele tati, to už fakt přeháníš,“ smál se Harry.


„ No tak, Harry,“ prosil James.


„ Docela by mě zajímalo kdy vyrosteš,“ řekl Harry se smíchem.





„ Já? Nikdy,“ odpověděl pohotově James.


„ No pak přišla Ginny. To bylo něco úplně jiného. Obdivovala mě a místo, abych naháněl já jí, tak ona naháněla mě,“ smál se. „ Nikdy mě nenapadlo, že by mezi náma mohlo být víc než přátelství. Byla to sestra mého nejlepšího přítele, takže bych si k ní nikdy nic nedovolil. Jenže Ginny si to nemyslela. Trvalo mi čtyři roky než mi došlo, že to co je mezi námi už dávno přeskočilo hranici přátelství. Remus se tehdy smál, že mám stejný vkus jako ty,“ řekl usměvavě.


James se jen smál a poslouchal.


„ Chodili jsme spolu skoro rok než sem šel hledat viteály. Ginny byla pravý opak Cho. Na koštěti byla jak ďáblice a nikdo si na ní nedovolil, protože by schytal nějaké pěkné netopýří kouzlo. Nikdy s ní nebyla nuda a vždycky jsem se těšil až budeme spolu a ona mi zlepší náladu,“ řekl Harry.


„ Miluješ jí?“ zeptal se James.


„ Před rokem bych ti bez zaváhání řekl ano, že jí miluju, ale teď,“ zarazil se Harry.


„ Nejsi si jistý?“ divil se James. „ Před hodinou, jak jste se tam líbali, jste vypadali zamilovaně a šťastně.“


„ Ginny pro mě znamená hodně a určitě nám to spolu bude klapat, ale nevím jestli je to pořád ta láska jako tehdy,“ řekl Harry.


„ A Ginny to ví?“ zeptal se James. „ Ví, že pochybuješ?“


„ Ne a ani jí to neřeknu. Tak moc se těší až se vezmeme a ona bude mít krásné bílé šaty jako princezna. Chci aby byla šťastná,“ usmál se Harry.


„ A co ty? Ty si nezasloužíš být šťastný“ namítal James. „ Mám Weasleyovi rád, jakoby patřili do rodiny, ale to neznamená, že dovolím, aby si byl nešťastný a jejich dcera měla jméno Potterů,“ řekl rozhodně James.


„ Budu s ní šťastný,“ řekl Harry, ale moc přesvědčivě to neznělo. Vzpomněl si na dobu kdy byl skutečně šťastný, aspoň chvíli.


James ho fascinovaně pozoroval: „ Není možné prostě zničehonic přestat milovat, Harry. Něco se muselo stát, něco co tě změnilo, nebo spíše někdo,“ řekl James.


Harry se na něj podíval. Teď v něm konečně viděl otce. Otce, který se mu snaží porozumět a pomoct.


Usmál se: „ Ano něco se stalo,“ přiznal Harry. „Cítím se za to špatně, ale nelituju toho.“


„Co se stalo?“ zeptal se James.


„ Asi tak měsíc poté co jsem odešel za hledáním viteálů, jsem se ocitl v Irsku. Jednou večer mě napadli vlkodlaci. Málem mě zabili,“ řekl Harry.


„ Ale ty si prý skvělý čaroděj, jak to že tě dostali?“ divil se James.


„ Tehdy jsem ještě tak skvělý nebyl. Uměl jsem jen to co nás naučili v Bradavicích. Myslel jsem si, že je to můj konec, ale někdo mi pomohl.“


James poslouchal svého syna a čekal zda mu řekne taky něco z jeho tajemství a tím překročí tu bariéru, která je dělila od důvěry.


„Byla krásná a vlkodlaci před ní utíkali. Krásné tmavě rudé vlasy jí tančily kolem ďábelského obličeje. V očích jí žhnuly plamínky a rty se neustále usmívaly. Zachránila mě a když jsem jí uviděl, nebyl jsem schopen slova,“ usmál se Harry.


James to pochopil hned. To byla ta ohňová víla co s ní Harry mluvil v Nebelvírské spolčence. Tak proto si tak rozuměli.


„ Zamiloval si se?“ usmál se James.


„ Ne a tím jsem jí právě ublížil, protože ona mě milovala. Jediné co jsem jí však mohl nabídnout bylo přátelství. S těžkým srdcem ho přijala,“ řekl Harry.


„ Když si jí tedy nemiloval, proč se tvoje láska k Ginny tak změnila?“ zeptal se James.


„ Sice jsem jí nemiloval, ale uchvacovala mě, přitahovala mě její krása a stala se sluncem mých temných dnů,“ řekl Harry, „ i nocí,“ dodal po chvíli.


„ Takže, ty jsi s ní něco měl,“ řekl James.


„ Ano a teď už se na Ginny nemůžu podívat tak jako dřív. Podvedl jsem jí. Ona je moje snoubenka, ale nic jsme spolu zatím neměli a ta druhá, neovládl jsem se,“ řekl provinile Harry.


„ Málokdo by se ovládl, Harry,“ snažil se ho povzbudit James. „ Jsi už dost starý a dívky o tebe mají zájem,“ usmál se James.


„ Jestli jí nemiluješ a skončilo to, neměl by ses s tím trápit.“


„Horší je, že toho nelituju. Nemohl jsem jí dát svojí lásku, i když by si jí určitě zasloužila, ale aspoň jsem mohl být chvíli jen její a ona mohla být chvíli šťastná,“ řekl Harry.


„ A ty si byl šťastný?“ zeptal se James.


„ Ano byl, ale teď jsme přátelé na život a na smrt a já jsem za to rád. Řekla mi, že mě bude vždycky milovat, ale že akceptuje to, že nemůžeme být spolu, že já jí nemiluju,“ sklonil hlavu Harry.


James viděl, že Harry už moc o tomhle mluvit nechce a tak zavedl řeč jinam.


„ Tak a teď k hlavní věci kvůli které jsem si tě sem pozval,“ začal James vážně. Harrymu to však přišlo vtipně a tak se usmíval.


„ To není k smíchu, to je vážná věc,“ snažil se nasadit vážný tón James.


„ Stalo se něco?“ zeptal se svatouškovsky Harry.


„ Mohl by si mi vysvětlit synáčku jak je možné, že si se během jedné hodiny naučil takhle kouzlit skvěle bez hůlky? A nesnaž se mi namluvit, že máš přirozený talent,“ zarazil ho James.


„ A kdo ti řekl, že jsem se to naučil během jedné hodiny,“ usmál se Harry.


„ Co tím chceš říct,“ nechápal James.


„ Trvalo mi skoro půl roku než jsem se to naučil takhle ovládat,“ řekl Harry.


„ Takže ty umíš kouzlit bez hůlky už dávno?“ zeptal se James.


„ Skoro třičtvrtě roku kouzlim jenom bez hůlky,“ usmál se Harry.


„ A proč si nic neřekl?“ nechápal James, ale byl na Harryho pyšný. Kouzlení bez hůlky je neobyčejně těžké ovládnout a on sám toho moc bez hůlky nesvede.


„ Nikdo se nás neptal jestli umíme kouzlit bez hůlky prostě automaticky čekali, že to nikdo neumí,“ řekl Harry.


„ A kdo by taky čekal, že žáci něco takového umí,“ usmíval se James.


„ Chtěl si vědět ještě něco? Já jen, že mám schůzku s Ginny a chtěl jsem taky napsat Weasleyovým,“ zeptal se Harry.


„ Klidně můžeš jít, ale nezapomeň, že se máme sejít večer u Siria. Mám tam pro tebe překvapení,“ mrknul na něj James.


„ Budem tam,“ usmál se Harry a šel naproti Ginny, které právě končila hodina.
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one